Muž z oceli (Man of Steel) – Stará legenda v novém kabátě – Recenze

CZ Premiéra: 20.6.2013

Když se v roce 2006 pokusil Bryan Singer rebootovat Supermana, pojal ho jako mega retro poctu původnímu Supermanovi ze sedmdesátých let, jejíž úspěch částečně závisel na tom, jak moc se fanouškům modročerveného superhrdiny líbily právě předešlé filmy s Christopherem Reevem v hlavní roli. Oproti oldschoolově staromódnímu Superman se vrací je proto letošní reboot režiséra Zacka Snydera Muž z oceli mnohem blíže požadavkům současného publika a zcela v duchu moderních akčních blockbusterů.

Man of Steel

Že je Zack Snyder expert na vizuální podobu filmu, to už předvedl během své čím dál tím závratnější kariéry mnohokrát, včetně mnohými zatracovaného Sucker Punch, který ztroskotal hlavně na tom, že si k němu rodák z Wisconsinu také sám napsal scénář. Scénáristou Muže z oceli je David S. Goyer, na výsledné podobě příběhu však spolupracoval i s Christopherem Nolanem, který se na megalomanském projektu podílel i v roli producenta (ti dva spolu pracovali už na scénáři k Batman začíná). Termín „megalomanský“ je rozhodně na místě, protože Muž z oceli je opravdu mega film. S rozpočtem přes dvě stě milionů dolarů se Snyder mohl pořádně utrhnout ze řetězu a do takřka dvou a půl hodinové stopáže se jemu a zmíněnému tvůrčímu duu podařilo natřískat hlavní dějové motivy jak z prvního Supermana (1978), tak z jeho pokračování Superman II (1980), a kromě toho i tolik napětí, akce i nefalšovaných emocí, že se mi z toho ještě teď točí hlava. Snímek je přesně tak našlapaný, bombastický, výbušný a epický, jako jsou jeho trailery.

Že je film nutné vidět na velkém plátně je jasné hned od úvodních scén, kdy sledujeme dění na planetě Krypton pár okamžiků před jejím zánikem, kdy nejenže zuří živly a nepokoje, ale navíc se nelítostný a diktátorský generál Zod pokouší o vojenský převrat. Ze snově mystických mimozemských exteriérů planety přechází zrak, vybuchují vesmírné koráby a Russell Crowe coby Jor-El lítá na drakovi (!) a riskuje život, aby zachránil svého syna Kal-Ela a stihl ho vyslat na jinou planetu dřív, než ta jeho rodná exploduje.

mos 2

Následuje střih a Kal-El je dospělý muž. Veškeré dění na Kentovic farmě a Supermanova školní léta jsou vyprávěny výhradně formou flashbacků do bolestných vzpomínek na mládí, což považuji za velice chytrý tah, protože to mimo jiné pomáhá dynamice filmu. Tvůrci se s tím vůbec nemazali – ponechali jen to nejnutnější a v rámci modernizace postupně odřezávali od svého hrdiny nejen jeho klasické atributy (kudrlinka ve vlasech ani slipy přes oblečení se tentokrát naštěstí nekonají), ale obešli se i bez tradičních krystalů kryptonitu a dokonce i bez Supermanova alter ega – obrýleného ťulpase Clarka Kenta. Naopak se rozhodli zaměřit se na charakter postavy, na jeho psychologii a motivaci. Klasickými prostředky nezničitelnou a prakticky všemocnou (a tím pádem trochu nudnou) komiksovou postavu tak dokázali přetvořit na hrdinu nové doby, který nejenže má svaly a je cool, ale neschází mu ani charisma a psychologické zázemí. Na jednu stranu mu nedělá problémy nadzvednout těžební věž nebo zrakem tavit ocel, na tu druhou se ale musí potýkat s vlastními traumaty, běsy, i krizí vlastní identity. Superschopnosti a mimozemský původ jsou pro něj napůl nástrojem ke konání dobra a napůl prokletím, kvůli kterému se ještě více zcizuje lidskému světu. Ideologicky se tříští mezi přístupem svého otce, který v něm viděl osobnost předurčenou k velkým věcem, ve které najde lidstvo boha, a názorem otce adoptivního (Kevin Costner), že by se vůbec neměl projevovat, aby ho vystrašená a na novosti nepřipravená společnost za jeho odlišnosti nezavrhla.

Díky propracovanému scénáři, precizním dialogům a psychologickým profilům postav fungují i veškeré neakční momenty, umně dávkované v pravidelných intervalech. Záležet vám bude nejen na hlavním hrdinovi, ale i na veškerých vedlejších postavách. Supermanův vztah s reportérkou Lois Laneovou (Amy Adams) je poměrně hezky zaonačen tak, že na něm vlastně ani moc nezáleží a odehrává se jen na pozadí dramatických a patřičně osudových událostí, ve kterých se hraje o přežití lidské rasy. Na romantiku ostatně není příliš času, mezi oběma jejími protagonisty je přesto cítit napětí, v případě Lois doprovázené naprostou důvěrou a fascinací, v případě Supermana na oplátku vděkem a nenucenou ležérností.

mos 3

Nic z toho by samozřejmě nemohlo fungovat bez skvělých herců. Kromě těch již zmíněných předvádějí perfektní výkon i Diane Lane (v roli Supermanovy adoptivní matky) či Laurence Fishburne (šéfredaktor Daily Planet). Titulní Henry Cavill (Válka bohů, Tudorovci) přetéká charismatem, věříte mu emoce i odhodlání a strachujete se o něj, protože proti němu nestojí na druhé straně barikády žádní houžvičkové. Michael Shannon je coby zlý generál Zod děsivě přesvědčivý a strach jde nejen z něj, ale i z jeho o pocit lítosti ochuzených přisluhovačů. Schopnosti mají stejné jako Superman a v některých soubojích to dokonce vypadá, že mají také podstatně navrch. Hlášky mají lepší rozhodně: „Za každého člověka, kterého zachráníš, zabijeme milion dalších.“, nebo „Dobrá smrt je odměnou sama o sobě.“

Akční scény jsou naprosto špičkové. Nejde jen o jejich technickou realizaci a kvalitu digitálních triků, ale i o neuvěřitelnou dynamičnost a komiksovou nadsazenost, které s nimi jdou ruku v ruce. Jelikož má Superman i všichni záporáci nezměrnou sílu, žene Snyder veškerou akci na jedenáctý stupeň, přičemž dokonce odvážně upustil od svého tradičního trademarku v podobě efektně zpomalených scén. Vzduchem létají cisterny, padají mrakodrapy, při pěstních soubojích se šíří tlakové vlny, dotěrných vrtulníků se zbavíme tak, že po nich hodíme několik aut, všechno vybuchuje, z očí šlehají lasery, a když dostane někdo pěstí, tak odletí do dáli a nejprve prorazí tři budovy, než se konečně zastaví o tu čtvrtou. Maximální požitek z adrenalinem našlapané akce je ještě umocněn (jako obvykle) tepající hudbou Hanse Zimmera a gradující tendencí soubojů.

mos 4

Muž z oceli se bere velmi vážně a vychází mu to, protože každá jeho součást je dobře promazaná a vyšperkovaná k dokonalosti. Naprosté minimum humoru přidává na serióznosti a osudovosti (také že nejslabším místem filmu je nejapný pokus o vtípek ke konci filmu) a výsledek je skvělý.

Zatím se tedy tato recenze topí v superlativech, ale to proto, že negativa téměř neexistují. Našly by se drobné nedostatky (každý je vždy na příhodném místě v příhodnou chvíli, všechny trosky z vesmíru padají vždy do blízkého okolí Metropolis…), ale jde jen o nepatrné čmouhy na jinak naleštěném a vytříbeném celku, který drží až překvapivě dobře pohromadě, má filosofickou hloubku i přesah do otázek týkajících se současného světa a společnosti, a přitom nevybočuje z kategorie majestátní komiksové podívané, jejíž každá sekunda stojí desetitisíce dolarů. Tleskám tvůrčímu týmu, scénáristické erudici Davida S. Goyera, znatelnému vlivu dozorčího Christophera Nolana, i Zacku Snyderovi, který natočil svůj nejlepší film od Úsvitu mrtvých a postaral se tak o to, aby Superman nezapadl mezi konkurencí dalších superhrdinů, kteří poslední dobou čím dál častěji okupují naše kina, a dokázal po boku Batmana hrdě vést DC Comics v konkurenčním boji proti mohutné stáji Marvelu.

Hodnocení: 100%

Režie: Zack Snyder
Hraji: Henry Cavill, Amy Adams, Russell Crowe, Diane Lane, Kevin Costner, Michael Shannon, Dylan Sprayberry, Antje Traue, Harry Lennix, Christopher Meloni, Julia Ormond, Laurence Fishburne, Michael Cerveris, Rebecca Buller, Ayelet Zurer, Keke Palmer, Michael Kelly, Richard Schiff, Tahmoh Penikett, Joe Minoso, Mackenzie Gray, Christina Wren
USA / Kanada / Velká Británie, 2013, 143 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *