Husiti – Podobojí a hip hop – recenze

V kinech od: 7.11.2013

CSFD IMDb CZ Recenze

Husiti jsou režisérským a scénáristickým debutem výtvarníka Pavla Koutského (podílel se např. na Fimfáru 2). Nahlíží v něm na historické reálie okolo Jana Husa, Jana Žižky, husitů, císaře Zikmunda a dalších. Ovšem s nadhledem a s vtipem sobě vlastním. Který je velmi zvláštní.

Husiti

Po stránce animace snímek připomíná některé starší večerníčky. Ostatně Pavel Koutský je autorem večerníčků Do pohádky a Doktor Animo, které mají podobně zjednodušenou stylizaci kresby jako Husiti. Konkrétně se mi líbila kresba různých pozadí a prostředí, ale postavičky mi obecně přišly velmi ošklivé (např. jedna z postav má tak velkou pusu, že je to až zrůdné). Neměl bych však takový problém s kresbou, pokud by se mi líbila samotná animace. Tam je ale po technické stránce ještě dost co dohánět a tím pádem Husiti opravdu nejsou z vizuálního hlediska dvakrát příjemné pokoukání, a už vůbec ne takové, které by bylo potřeba vidět v kině (vážně je to spíš jako televizní celovečerní pilot k večerníčku). Na druhou stranu oceňuji, že jde o animaci ruční, což už se moc nevidí.

Vzhledem k lacinému vzhledu filmu byl pro mě o to větší šok, že stál přes dvacet milionů a jeho výroba trvala sedm let! Z toho důvodu je pro mě také mnohem těžší přiznat, že se mi opravdu hrubě nelíbil, a to z mnoha důvodů. Především ale kvůli tomu, že nevypráví příběh o tom, jak to tenkrát bylo, nýbrž o tom, jak to tenkrát rozhodně nebylo.

husiti2

Nejde ani tak o to, že by film obsahoval fiktivní informace o Husovi, Žižkovi a dalších. Stoprocentní pravdu o nich stejně nikdo nezná, takže mi opravdu nevadí, když je Hus ve filmu těsně před svým upálením tajně odveden a nepozorovaně poslán do exilu, když se ukáže, že podle něj bylo v Americe založeno město Houston (Hus Town), nebo když Žižkův povoz najednou začne létat a pak přijde Yetti. To totiž lze každému dítěti vysvětlit jako záměrnou mystifikaci s vtipnou pointou (je to jen FILM, proboha). Kromě toho ale snímek obsahuje spoustu méně závažných mystifikací, které se splétají dohromady s obecně známými fakty, přičemž pokud nejste dějepisně zběhlí, tak je pravděpodobně ani neodhalíte. Obávám se, že pro spoustu dětí může být většina filmu dost matoucí. Budou se pak totiž muset potýkat s tím, že ve skutečnosti v té době nebyly továrny na brnění, neexistovaly noviny a Žižka nelikvidovat nepřátele tím, že mezi ně navozil magnetickou rudu.

Je to výrazný odklon např. od staršího projektu Pavla Koutského s názvem Dějiny udatného českého národa, kde byla s jistou porcí nadsázky poměrně zábavnou formou vyprávěna historická fakta (a fungovalo to). Tady jde však o výrazně pozměněný alternativní pohled na obecně známé dějinné události, které jsou navíc vyprávěny špatně a s četnými chybami. Možná by to fungovalo, kdyby fungoval příběh a režie. Bohužel výrazně selhává obojí. Že asi nebude něco úplně v pořádku, mi bylo jasné hned od začátku filmu, kdy se místo oficiálního názvu Husiti objevil na plátně název Hus i ti husiti.

husiti3

Přes podprůměrnost snad ve všech kategoriích byl pro mě ale výsledek stále akceptovatelný. Co ho však srazilo ještě níž, jsou teroristicky strašné písničky, kterých je nebezpečně mnoho a trhají uši. Ve dvou případech film dokonce částečně připomíná videoklip (protože tam jsou ty písničky celé a nejsou dějové – takže se film neodvažuji označit za muzikál). Dále prohlašuji, že Husiti jsou vůbec prvním filmem, u kterého se mi v průběhu jeho sledování podařilo překousnout propisku, a to ve scéně, kdy Mistr Jan Hus začal na svém kázání rapovat. Letos jsem nic pekelnějšího v kině neviděl. Při každé písničce jsem cítil nevýslovné utrpení. Výjimku tvoří sborové zpěvy (Ktož jsú boží bojovníci jsou super), tam je ale zas nedostatek ten, že není prakticky vůbec rozumět textu. U dialogů obecně je pak patrné, že absolutně nesedí na pohyby úst jednotlivých postav.

Na jednu stranu je mi líto tvůrců, že si dali takovou práci a obětovali tolik času pro film, který je zábavný jen místy svou groteskností, občasným absurdním humorem a velmi izolovanými vtípky (holicí strojek poháněný myší v běhacím kolečku mě dokázal rozesmát) a jinak je nefunkční a nedrží pohromadě, což mě opravdu mrzí. Na druhou stranu lituji ty děti, které na to budou muset jít v rámci projekcí pro školy…

Hodnoceni: 20%

Režie: Pavel Koutský
Scénář: Pavel Koutský, Martin Jaroš, Martin Čáp
Hudba: Miroslav Kořínek
Hrají: Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Viktor Preiss, Martha Issová, Jan Přeučil, Marek Eben
Česko, 2013, 85 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *