CZ Premiéra: 1.8.2013

Ne, není to remake geniálního Nelítostného souboje Michaela Manna (to byl v originále Heat bez The). Je to buddy komedie o dvou policistkách, které jsou nuceny ke spolupráci, jsou vzájemně naprosto odlišné, ale i přes počáteční nevraživost se z nich nakonec stanou kamarádky. A jen tak mimochodem zneškodní nějaké distributory drog. Takže námět, který tu byl asi stopadesátkrát, přesto v Americe doteď utržil dvakrát víc než Pacific Rim.

Film přitom působí zcela nesympaticky již při pohledu na plakát. Herečka Melissa McCarthy se v něm stala obětí mizerného photoshopu a její tvář je předělaná k nepoznání. Důvodem byla zřejmě snaha zeštíhlit ji v obličeji, což ovšem jde zcela proti hereččině image, která si na zemitosti a oblečení nadměrné velikosti zakládá.

I zde hraje Melissa McCarthy to samé, na co jsme u ní zvyklí. To znamená trochu omezenou a nekompromisní ženskou od rány se slovníkem stokilového dlaždiče po deseti pivech. Není vtipná a maskuje to vulgaritami. Sandra Bullock také není vtipná a nemaskuje to pro změnu vůbec. Hraje přechytralou, afektovanou a upjatou kariéristku bez osobního života, nánu extra union, která aspiruje na titul nejotravnější postavy roku. Jejich nedostatek komediálního talentu se nejvíce projevuje ve scénách, kdy evidentně neexistoval scénář, a kdy byl oběma herečkám ponechán prostor pro improvizaci. Kdy někdo řekl: „Melisso, teď si třicet vteřin utahuj z varlat svého nadřízeného.“ a Melissa šla a zakřičela několik vtipů o koulích. Vtipné to není. Nebo: „Sandro, teď dvacet vteřin vymýšlej sprostá slova, která neexistují.“ a Sandra provedla. Vtipné to není.

Samozřejmě nechybí scéna, kdy si obě hrdinky sednou po práci do baru, každá do sebe nalije tucet panáků, začnou nekoordinovaně tancovat, střílet buráky z nosu, lepit si lepicí pásku na obličej, obletovat důchodce, vřískat a rozlívat pivo, to vše za doprovodu rozverné písničky. A na konci jsou samozřejmě nejlepší kamarádky.

Pokud něco funguje, tak to jsou celkem sympatické vedlejší postavy (např. kolega z policejního oddělení), nebo postavy komediálně samoúčelné (primitivní buranská rodina jedné z hrdinek). Na závadu je naopak až příliš okatá hloupost záporáků (hrdinky jsou svázány v židlích, záporák jedné výhružně vrazí nůž do nohy, nechá ho tam a odejde). Jim všem je ale věnována minimální pozornost. V 95 procentech případů se totiž film věnuje výhradně hlavním hrdinkám a ty z plátna jen tak neslezou. Což je poněkud teror, protože pokud vám to ještě nedošlo, tak Sandra Bullock a Melissa McCarthy tvoří jednu z nefalešnějších a nejprotivnějších filmových dvojic, jaké se kdy v historii filmu objevily!

Navzdory oběma herečkám se celkem sympaticky snaží film režírovat Paul Feig (Ženy sobě), ani on ale nedokáže zamaskovat to jedno velké klišé, kterým snímek Drsňačky je. Příběh je zcela předvídatelný od začátku do konce a stejně jako v Ženách sobě i zde má Paul Feig nezanedbatelný problém s délkou – dvě hodiny jsou prostě moc. Některé vtipy nejsou špatné, jsou ale zbytečně utopené v tom marasmu a zmaru okolo. Většina z toho jsou narážky na pokročilý věk Sandry Bullock.

Nebylo to tak neuvěřitelně špatné, jak jsem se obával, nicméně je to dost špatné.

P.S. Vzhledem ke kasovnímu úspěchu filmu se již nyní počítá na přespříští rok s pokračováním. Herecká sestava samozřejmě zůstává, protože Melissa McCarthy evidentně táhne. Ke každému prodanému lístku bych dal navíc pět ran bičem.