CZ Premiéra: 27.10.2011
Hvězdně obsazený thriller je založen na známém tématu táhnoucí se lži a s ní spjatém pocitu viny. Titulní dluh se týká minulosti bývalé agentky Mossadu Rachel (Helen Mirren) a jejího muže Stephana (Tom Wilkinson), kteří se stali národními hrdiny poté, co v Berlíně roku 1965 vystopovali a zabili nacistického válečného zločince a vraha. Jejich právem pyšná dcera dokonce napsala o úspěchu svých rodičů knihu. Jak ale posléze zjistíme, realita není tak radostná, jak se zdá. Celý ten hrdinný příběh totiž může být jedna velká lež, kterou oba manželé přes třicet let přiživovali, ze které těžili, která je ale také po stejnou dobu tížila a trápila je.
Hlavní dějová linie je zasazená do roku 1997, většina snímku se přesto odehrává v dlouhém flashbacku a Racheliných vzpomínkách v pětašedesátém roce ve východní části Berlína. Tam se svým budoucím mužem a jeho kamarádem Davidem (Sam Worthington) společně plánovali únos jistého krutého vraha a jeho následné předhození spravedlnosti na západě. Stejný námět s identickými postavami rozehrál už před čtyřmi lety izraelský film Ha-Hov, oproti němuž má Dluh lepší výchozí podmínky, slavnější herce a známějšího režiséra, kterým se stal John Madden (Zamilovaný Shakespeare). V jeho režii a hlavně kvůli nepříliš výrazné a minimalistické zápletce má však snímek značnou tendenci být rychle zapomenut, a to i přes výborné herecké výkony.
Film skvěle pracuje s emocemi, jejichž význam je ale divákovi z počátku skryt, aby pak v průběhu děje mohl vylézt na povrch. Když postavy výrazně prožívají některé konkrétní situace, tak neznáte důvod jejich konání a přijde vám to divné. Pak je vám ale poodkryt další kousek jejich zázemí a všechny ty zmatené scény konečně dostanou opodstatnění a nový rozměr. Proč by třeba měla Rachel (mladší verzi Helen Mirren hraje Jessica Chastain) tolik trpět při běžném gynekologickém vyšetření? Třeba proto, že na rozdíl od diváka ví, že ten doktor, co se jí hrabe v rozkroku, je bývalý nacistický chirurg z Osvětimi, kterého má jako agentka vyfotit kvůli ověření totožnosti. Podobných chvilek je ve filmu požehnaně a víceméně se dá říct, že celá první třetina filmu dává smysl až po zhlédnutí zbylých dvou třetin, jelikož pořádně ocenit ji dokážete jedině v celkovém kontextu.
Žádné hluboké drama obrovských rozměrů se nekoná, zápletka je opravdu triviální a největší zásluhou Johna Maddena v tomto případě je, že dokáže překvapivě dobře vařit z vody. Občas si vypomůže opakováním některých scén (respektive celých pasáží), občas nějakou tou zkratkou nebo oslím můstkem. První půlka přesto není žádný zázrak, o to svižněji a zajímavěji působí následující část s únosem a vězněním démonického„Řezníka z Birkenau“. Jeho přítomnost trochu okořeňuje obligátní milostný trojúhelník odehrávající se v druhém plánu a vyvolává alespoň trošku napětí, které film obecně postrádá. Nejvíce dechu pak popadne v závěru, kdy se situace vyhrotí a postavy se snaží zachovat si tvář. Konec je ale těžkopádný a hraje v něm roli obrovská náhoda.
Helen Mirren je výtečná, její odměřená a přesto milující matka s obrovskou hrdostí jí očividně sedla. Mezi ní a podobně laděným charakterem Toma Wilkinsona je od počátku obrovské vnitřní napětí. Tom by si akorát zasloužil víc prostoru, jeho postava je totiž značně omezená připoutáním na kolečkové křeslo. Z mladších herců je nejznámější Sam Worthington a ani ten není k zahození, i když mu scénář předepisuje vlastnosti sice odhodlaného, ale také nesmělého tragéda. Ostatní herci s ním zdatně drží krok, ba ho dokonce překonávají. Díky všem jmenovaným se podívání na Dluh vyplatí. Zřejmě se ale nakonec stejně zařadí mezi další podobně laděné a neprávem opomíjené filmy typu Štvanec IRA nebo Fair Game.
Hodnoceni: 70%
Režie: John Madden
Hraji: Helen Mirren, Sam Worthington, Marton Csokas, Jesper Christensen, Ciarán Hinds, Tom Wilkinson, Jessica Chastain, Jeremy Young, Romi Aboulafia
USA, 2010, 114 min