Bídníci (Les Misérables) – Velkolepá show na úkor silného příběhu – recenze

CZ Premiéra: 3.1.2013

Sociální kritika je poslední dobou populární filmové téma. Obtiskla se do nové podoby Total Recall, operoval s ní poslední Temný rytíř…a nyní se do kina dostává příběh, jenž se při slovním spojení „sociální kritika ve filmu“ objevuje nejvíce.

Román Bídníci, napsaný podle slavné bichle Victora Huga, je známý nejen jako povinná školní literatura, ale také z mnoha filmových a seriálových adaptací. Roli Jeana Valjeana si v různých letech vyzkoušeli Jean Gabin, Lino Ventura, Liam Neeson nebo Gérard Depardieu. Příběh zachycuje osudy propuštěného galejníka Jeana Valjeana, jenž se částečně díky změně identity stane rychtářem malého města Montreuil. Jeho psychologický vývoj od bývalého vězně, plného vzteku a nenávisti ke všem a ke všemu, přes dobrosrdečného podnikatele, obětavého otce a ve strachu žijícího starce, je poznamenáván jednak projevy solidarity, projevované někdy k němu, někdy jím samotným, a také postavou inspektora Javerta. Nekompromisní strážce zákona, jenž zná Valjeana již z dob galejí, totiž nevěří ve změny trestance a ve svém černobílém náhledu na svět pronásleduje všechny, kdo se vymykají společenským normám.
Muzikálové zpracování příběhu se hraje už od let osmdesátých, jeho filmová adaptace je tedy poměrně logický krok. A když už si někdo vytýčil takový cíl, jako zfilmovat slavný muzikál, je jasné, že se od takové produkce očekává vysoký rozpočet, spousta hvězd a patřičný mediální humbuk. Bídníci všechny tři nároky splňují, těch 80 milionů je na filmu skutečně vidět, davové scény, kostýmy (barevné obleky „bohatších“ a špína na oděvech a holé kůži chudých) a monumentálnost jak Paříže, tak i megalomanského úvodu na galejích dělají působivý dojem a potenciál hvězdného obsazení je využit více, než patřičně – zkušený divadelní herec Hugh Jackman spolehlivě táhne sinusoidní životní dráhu Jeana Valjeana, mužný Russell Crowe obstojí jako nekompromisní policejní velitel, Sacha Baron Cohen v roli slizáka Thénardiera uplatňuje svůj komediální um…

Muzikáloví Bídníci se přenesli na plátno s velkou divadelní pompou. Paříž 19. století se v nich na svět plný barev, monstrózních kulis a tolika komparzistů, že by dali dohromady menší metropoli. Jednoduše svět, kde se jednotlivec ztrácí jako prd ve vířivce. A tak se v něm na několik let střídavě ztrácí Valjean, jenž na útěku před zákonem střídá identity jako komunista politické strany, utrápená Fantine (Anne Hathaway), která kvůli dítěti ztrácí vlasy, zuby a poslední zbytky sebeúcty, a také samotný Javert, jenž svou infiltrací do řad rozhněvaných mladých revolucionářů ztrácí to, co lze považovat za ideály. Svět Bídníků je v podstatě masa, a pokud chceme poznat individuální osudy, musíme se jednotlivcům přiblížit. A to opravdu přiblížit, takže všechny sólové výstupy vypadají tak, že herec zpívá z bezprostřední blízkosti přímo na kameru. Pro někoho to může být nepříjemné, ale postavy nakonec nezpívají o příjemných věcech. Kontrast pompézních davových scén a individuálních depresivních vystoupení funguje dokonale. Co se týče zpěvu, není z hlediska polovzdělaného filmového recenzenta co vytknout, což je dost velké plus vzhledem k tomu, že party se nazpívaly přímo na place. Herci zpívají na úrovni a v souladu s povedenou, nenucenou choreografií dokáží jednotlivé písně vyvolávat potřebné emoce. Což už se daří hůře v rámci filmu jako celku.

Problém Bídníků spočívá hlavně v tempu. Přiznám se, že jsem knihu nečetl, muzikál z jiné podoby neznám a příběh znám pouze ze čtyř filmových/seriálových adaptací, ale i tak si troufám tvrdit, že Bídníci se nedají vyprávět „z rychlíku.“ Konec konců, veškerý děj se točí okolo psychologického i společenského vývoje postav napříč dekádami, a opulentní show Hooperových Bídníků je víceméně jen přehlídkou působivých hudebních čísel, ubíhajících v celkem rychlém tempu (i v rámci dvou a půl hodiny) a některé postavy tak nemáte šanci poznat, natož jim fandit či je dokonce litovat.

Ve zkratce, Bídníci jsou dobrý muzikál, výborná show a jeden z těch emotivních filmů, na které můžete vzít přítelkyni. Jako sociální a psychologické drama se ovšem jedná o průměr.

 

Hodnocení: 70%

Režie: Tom Hooper
Hraji: Hugh Jackman, Russell Crowe, Anne Hathaway, Amanda Seyfried, Helena Bonham Carter, Eddie Redmayne, Sacha Baron Cohen, Aaron Tveit, Colm Wilkinson, Isabelle Allen, Edward Lewis French, Samantha Barks
Velká Británie, 2012, 157 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *