Antikrist – recenze

CZ premiéra: 26. 11. 2009

a1Nemusíte znát dopodrobna filmy dánského režiséra Larse von Triera, abyste pochopili jeho myšlenkové pochody. Filmy Dogville nebo Prolomit vlny patří k jeho nejlepším, nejnovější Antikrist za nimi ale rozhodně nezaostává. Lars von Trier ho vytvářel v obdobích těžkých depresí a na výsledku je to zatraceně vidět. Očekávejte hlubokou psychologickou sondu okořeněnou smutkem, násilím a troškou pornografie.

Dostane vás už prvních pět minut, odehrávajících se ve výrazně zpomalených černobílých záběrech a které vám napoví, nejen jak se bude příběh dál odvíjet, ale i v jakém stylu. Rozvržení příběhu je přitom dokonalé, je vyprávěn v kapitolách, včetně poctivého prologu a epilogu. S každou kapitolou je to čím dál tím větší depka a ke konci se dostane ke slovu i stylizace krvavého hororu, který mnohým připomene Kubrickovo Osvícení. Za zmínku stojí i výtečná kamera (většina filmu je prakticky vyjadřována působivými obrazy) a výtvarná stránka filmu.

A2Celý film stojí na dvou hereckých výkonech, které snad ani nemohly být lepší. Willem Dafoe (Četa, Spider-man) a Charlotte Gainsbourg (Jana Eyerová, Nauka o snech) excelují ve svých rolích životních partnerů, jejichž vztahem otřese ztráta malého synka. Zatímco ona se nervově i psychicky zcela zhroutí, on, jako výborný terapeut se jí ujme coby své pacientky. Snaží se jí dostat pod kůži a odhalit zdroj negativních emocí, které jí ztrpčují život. Jeho ženě ale jakékoli snažení nepomáhá, místo toho se u ní začne projevovat jakási degradace morální povahy a naopak začne o vztahu ke svému muži pochybovat. Výjevy boje mezi láskou a nenávistí dosahují extrémů, kvůli čemuž není Antikrist pro slabé povahy. Trier se nebojí zobrazovat sexuálně explicitní výjevy (kromě sexu a masturbace třeba i ustřižení klitorisu), ani scény značně krvavé a násilné. Největší zážitek ale budete mít díky oběma hercům, kterým nedělá problém vyjádřit naprosto realisticky jakkoli složité emoce (většinou pláč a deprese nebo strach), k maximální realističnosti jim napomáhá i fakt, že ani jeden z nich nehraje ve stylu vymydlených hollywoodských hvězd, protože jejich postavy jsou veskrze průměrní, ne moc hezcí lidé z velmi průměrné sociální vrstvy. Jejich jednání je uvěřitelné, ale málokdy budete vědět, jestli je máte litovat nebo se jich bát. Ke konci se o ně bát budete, za to vám ručím.

A3Jestli se podle vhodně zvoleného názvu těšíte na konci na příchod nového Antikrista, budete čekat marně. Postava Antikrista tu má skutečně jen metaforickou funkci, označující chování ženy, která si sáhne na samé dno svých možností. Herci jsou vůbec tím nejlepším z celého filmu, dále pak syrové záběry podzimní krajiny. Některé scény působí až absurdně nebo snově (žaludy bubnující o střechu, mluvící zvěř atd.). Pravděpodobně nejdepresivnější film roku skutečně má co nabídnout, ale jen pokud máte na jeho sledování dostatečně pevné nervy. V takovém případě se vám velkoryse odmění.

Autor: Jan Varga

85%

Režie: Lars von Trier
Hrají: Willem Dafoe, Charlotte Gainsbourg
Dánsko / Německo / Francie / Švédsko, 2009, 100 min

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *